Citroën DS: vůz, který předběhl svou dobu

Cesta k hotovému vozu byla dlouhá. Projekt nástupce modelu Traction Avant se začal formovat ještě před druhou světovou válkou. Na konečném výsledku se výrazně podílel tým konstruktérů, odborníků na hydrauliku a designérů. Každý z nich řešil jinou část zadání, společným cílem však bylo nabídnout rychlé, pohodlné a stabilní cestování. DS se proto nestal jen novou karoserií na známém technickém základě. Citroën přehodnotil celé pojetí velkého rodinného vozu.

Nejznámější inovací bylo hydropneumatické odpružení. Ocelové pružiny zde nahradily tlakové sféry s plynem a kapalinou, jejichž činnost doplňovalo samočinné udržování světlé výšky. Automobil tak zůstával vyrovnaný i při změně zatížení a dokázal měkce překonávat rozbité silnice. Řidič mohl podle podmínek měnit výšku karoserie. Hydraulická soustava se u DS podílela také na dalších funkcích, včetně brzd a u vybraných provedení ovládání řazení. Technika vyžadovala péči, ale nabízela zkušenost, kterou tehdejší konkurence běžně neuměla zopakovat.

Výrazná silueta nebyla pouhou demonstrací odvahy. Aerodynamicky tvarovaná karoserie pomáhala při vyšších rychlostech se stabilitou i hlukem. Dlouhý rozvor a velkorysý prostor pro cestující podporovaly úlohu cestovního vozu. Přitom si DS zachoval nezaměnitelný výraz od špičky předního nárazníku až po úzkou záď. Design se v průběhu výroby měnil, nejvýrazněji v pozdější podobě přídě, základní proporce však zůstaly. I proto je snadné rozeznat DS mezi historickými vozy na první pohled.

Výroba začala 7. října 1955, den po pařížské premiéře. Vedle původní verze DS 19 se postupně objevila jednodušší řada ID, praktická kombi i luxusní provedení Prestige. Široká nabídka ukázala, že neobvyklá technika nemusí být vyhrazena výstavnímu exponátu. DS sloužil rodinám, profesionálním řidičům i státním představitelům. Dokázal zastávat každodenní práci a současně působit jako symbol francouzské technické odvahy a elegance.

Za volantem DS dostával význam také jiný rytmus cestování. Soustava odpružení dokázala filtrovat povrch silnice tak, že posádka vnímala méně rázů a automobil působil klidněji. Zároveň šlo o techniku, která předpokládala správnou údržbu a znalost zvláštností hydraulického systému. Právě tato dvojí povaha dělá z DS zajímavou legendu: mimořádný komfort nebyl zadarmo, ale vznikal díky odvážnému řešení, které bylo v mnoha ohledech složitější než u běžného sedanu.

Ne všechny jeho součásti byly stejně futuristické. Pod kapotou pracovaly konvenční čtyřválcové motory, které se během dvacetileté kariéry postupně vyvíjely. Právě tento kontrast připomíná, že DS nebyl dokonale vyřešeným automobilem z jiné doby. Byl to sériově vyráběný vůz s odvážnými prioritami. Citroën vložil energii zejména do jízdního pohodlí, stability, brzd a každodenního cestování. Výsledkem byla kombinace, která ovlivnila pověst značky na další desetiletí.

Výroba modelové rodiny skončila v roce 1975. Za dvě desetiletí vzniklo přibližně 1,45 milionu vozů DS a příbuzných provedení. Číslo samo o sobě nevysvětluje jeho význam. Citroën DS připomíná okamžik, kdy velká automobilka přijala riziko výrazně nového řešení a nabídla je zákazníkům ve velkém měřítku. Dodnes fascinuje tím, že jeho tvar i jízdní projev vyprávějí stejný příběh: pohodlí nemusí být nudné a technický pokrok může mít mimořádně silnou vizuální podobu.