Sovětská carevna

Volha nebo též carevna jakožto automobil vyšší třídy platila za pracující krásku. Sloužila především zaměstnancům státních podniků nebo Veřejné bezpečnosti. GAZ-21 pocházel ze sovětského světa a do našich končin se dovážel především přes Tuzex. Ač velká a robustní konstrukcí, zaručovala Volha pohodlnou jízdu a celkově se jednalo na ruské poměry o vůz lepší kvality. Inspirace na její design přišla z kapitalistického západu, což lze vidět na pochromované masce, lesklém plechování i na samotné velikosti automobilu. Rozeznatelné jsou především rysy amerických Fordů. Vůz se vyráběl od roku 1956 do roku 1970 a celkem se ho ve všech třech sériích prodalo přes 638 000 kusů. Carevna byla opravdu velkou kráskou, a to nejen co se do lesku laku týče. Měla na tehdejší dobu úctyhodnou délku přes 4,8 metru a šířku přes 1,8 metru. Její spotřeba se pohybovala kolem 13 litrů na 100 kilometrů. K jízdě jí poháněl čtyřválcový motor, který dosahoval výkonu 71 koní později až 85 koní. Následující série vozu GAZ-21 zaznamenaly jen menší úpravy, především v oblasti čelní masky. Celkový design Carevny byl ale vždy zachován.

Jak již bylo řečeno, Volha v Československu patřila mezi lepší auta. Za poměrně vyšší cenu, která přesahovala dostupnější Škodovku, svým cestujícím ale poskytovala větší pohodlí. Určena byla až pro pět pasažérů, kteří měli k dispozici v přední i zadní části sedadla spojená do jedné lavice. Ty se na cestách daly rozložit, takže vznikla dvě celkem přijatelná lůžka. Kufrový prostor byl rozměrný a přístup k němu zajišťovala stylová klika. Řidič Volhy si za velkým volantem rozhodně přijde na své. Po provedení nezbytných úkonů, už si stačí jenom užít jízdu. Vůz jezdí plavně a poskytuje tak celé posádce v autě klidnou jízdu. Pro svůj nadčasový design neztratila sovětská Carevna nic na své kráse ani dnes. O tom, že poskytuje perfektní zážitkovou jízdu, se můžete přesvědčit také například v českém filmu Tátova Volha z roku 2018, kde excelovala Eliška Balzerová a Tatiana Vilhelmová.